V říjnu odstartovala přechodná fáze zavedení mechanismu uhlíkového poplatku na hranicích EU (CBAM), který má zpoplatnit emise dovážené ve vyjmenovaných produktech ze třetích zemí a pomoci tak narovnat hřiště mezi evropskými výrobci a výrobci mimo EU. Právě výrobky z odvětví výroby železa a oceli jsou vedle cementu, hliníku, hnojiv, vodíku, či elektřiny zařazeny do první várky sektorů, na něž se CBAM bude vztahovat. Více se o pohledu ocelářů na finální podobu mechanismu dozvíte v našem článku.
Přechodná fáze CBAM potrvá do konce roku 2025 a lze ji vnímat jako přípravu na „ostrou“ fázi, která začne od 1. 1. 2026. V přípravné fázi ještě dovozci nebudou muset nakupovat a vyřazovat povolenky. Stejně tak nebudou evropským výrobcům zatím odebírány bezplatné emisní povolenky. Přechodná fáze slouží ke sběru dat o obchodu s ocelí, jež se stanou podkladem pro plné spuštění CBAM od roku 2026.
Od října vznikla tzv. „reportovacím deklarantům“, tj. dovozcům nebo osobám, které jsou držitelem povolení k podání celního prohlášení, anebo jejich celním zástupcům, povinnost čtvrtletně reportovat emise „dovezené“ v daných výrobcích, a to vždy do jednoho měsíce po konci daného čtvrtletí. První report tedy budou muset deklaranti do přechodného registru Komise, vložit do konce ledna 2024, a to za období říjen-prosinec 2023. Zprávy bude přechodně možné do dvou měsíců upravit, aby splňovaly veškeré náležitosti a správné údaje. Následné kontroly ze strany EU by měly zjistit nesrovnalosti a návazná komunikace s daným deklarantem skrze členský stát pak jejich nápravu. Při zjištění porušení pravidel či neřešení nesrovnalostí hrozí deklarantům i v přechodném období vysoké pokuty vztažené na tunu ekvivalentu CO2, která ve výsledku nebyla reportována. Informace o dovozu výrobků v daném období zjišťuje a ověřuje Komise mj. skrze celní data, protože celý proces dovozu vždy začíná klasickým proclením. Proces v přechodném období znázorňuje přiložené schéma.
Deklaranti budou muset ve svých čtvrtletních zprávách uvádět především následující údaje:
- celkové množství dovezeného CBAM zboží (tuny, MWh – v případě elektřiny)
- celkové „vložené“ emise (CO2/tunu; CO2/MWh)
- celkové nepřímé emise
- cenu uhlíku zaplacenou v zemi původu, včetně poskytnutých slev či jiných forem náhrady.
Reporting těchto informací předpokládá intenzívní spolupráci s mimoevropskými výrobci a dodavateli daného zboží, neboť právě ti mají deklarantům údaje o emisích poskytovat. Evropská legislativa sama o sobě je k tomu ovšem nutit nemůže, a je tedy nutné spoléhat na jejich součinnost. Poskytnuté údaje navíc zatím není nutné ověřovat, což může představovat jistou úlevu, ale na druhou stranu to přináší i otázky ohledně věrohodnosti dat. Pokud data nebude možné získat, použijí se zpravidla automatické implicitní hodnoty vycházející z průměrů emisní intenzity daných výrob v dané zemi, regionu či globálně.
Z výše uvedeného vyplývá, že dovozci budou muset nejen zajistit údaje od výrobců (dodavatelů) ze třetích zemí, ale také bude nutné nastavit interní systémy pro monitoring a reporting včetně nových zaměstnanců. Ani přechodné období tak nebude lehké.
V ČR bude mít na starost administraci spojenou s CBAM Celní správa ČR. Pro přístup do přechodného rejstříku CBAM bude nejprve nutné vyplnit formulář, který bude přístupný na internetových stránkách Celní správy ČR v sekci „formuláře online“. Podanou žádost celní orgán posoudí a po jejím schválení budou žadateli poskytnuty přístupové údaje do přechodného rejstříku CBAM, který bude přístupný na internetových stránkách Komise.
Od konce roku 2024 si budou muset deklaranti žádat o status autorizovaného deklaranta, bez kterého nebude možné do EU následně dovážet jakékoliv zboží.
Užitečné odkazy:
Legislativa, metodika a další informace k CBAM na stránkách Komise.
Filip Hájek, manažer pro ekologii a energetiku